Když děláme něco příjemného, třeba tancujeme nebo si koupíme něco pro radost, mozek na to reaguje a spustí produkci endorfinů, které způsobí, že se cítíme dobře. Pokud sportujete, tak určitě víte, že když si dáte do těla, zlepší se vám nálada. Podobně působí třeba smích.
Stejné hormony štěstí, kterým se také někdy říká endogenní morfiny, se uvolňují i po konzumaci alkoholu a jiných návykových substancí. Pro obyčejného konzumenta alkoholu, kterému funguje sebekontrola, to nepředstavuje riziko. Co tedy odlišuje člověka, který dokáže pít s rozumem, od alkoholika, který se stane doslova otrokem pití. Cokoliv, co uvolňuje endorfin, se může stát návykové. Do závislosti ale spadne jen někdo. Tak v čem je rozdíl?
„Problémem jsou skryté negativní pocity, strachy a úzkosti, které mají hluboké kořeny.
Negativní emoce, které neodcházejí
Endorfiny samotné nic špatného nezpůsobují. Problémem jsou skryté negativní pocity, strachy a úzkosti, které mají hluboké kořeny. Klienti si je často ani plně neuvědomují, ale přitom jsou stále s nimi a užírají je. Je to jedno, jakou substanci užívají nebo jaký druh návykového chování provozují. Pod povrchem je vždycky nějaké emocionální téma, které se klient snaží zmírnit extra dávkou endorfinů poskytnutých alkoholem, drogami, nakupování, gamblingem, sexem apod. Příčiny negativních pocitů, které běží pod povrchem, jsou různé a komplexní. A nemusí jít ani o silné intenzivní emoce, jedná se spíše o méně nápadné, ale konstantní nepříjemné prožívání, kterého se ale nelze zbavit. Může být způsobené třeba traumaty, neharmonickým dětstvím, problémy se sebevědomím… příčin je mnoho. A pokud se podíváme ještě hlouběji, často najdeme i problémy s velkou emoční citlivostí na různé druhy stresu a trápení. Klienti si to často ani neuvědomují, ale když o tom s nimi začnu mluvit, narazíme na to.
Závislost je pokus se vyléčit
Závislost je pak jen pokus o něco jako sebe medikaci, která nám má pomoci zbavit se nepříjemného prožívání, utišit emocionální bolest, kterou si ale paradoxně ani nemusíme plně uvědomovat. Na pozadí se tedy skutečně děje něco víc než jen to, že se někdo nezodpovědně rozhodne šňupat kokain a dělá to opakovaně tak dlouho, až si na to tělo vyvine fyzickou závislost a později i toleranci.
V čem spočívá úspěšná léčba?
Pokud tedy někoho zavřeme do léčebny, dotyčný si projde detoxem a za měsíc ho vypustíme ven, můžeme očekávat brzký relaps. Klíčem k léčbě, která bude fungovat dlouhodobě, je kromě vystřízlivění a detoxu i řešení emočních problémů, které se nacházejí pod povrchem závislosti.