Klienti, kteří ke mně přicházejí poprvé, mají často dost mlhavou představu o tom, co přesně se bude během terapie odehrávat. Většinou očekávají, že si společně budeme hodně povídat o problému, se kterým přicházejí. V tom se zas až tak nemýlí. Psychoterapie ale používá i řadu prožitkových a neverbálních technik, při kterých se mluví jen minimálně anebo vůbec. Patří mezi ně i tzv. biofeedback, který prostřednictvím moderních technologií dokáže modulovat procesy probíhající v mozku. Do terapie jsem ho zařadil proto, že se výborně doplňuje s klasickými metodami a zlepšuje výsledky terapeutické práce.
Jak to přesně funguje?
Základem biofeedbacku je tzv. elektroencefalografie (EEG), což je bezbolestná diagnostická metoda, která prostřednictvím elektrod měří elektromagnetickou činnost mozku. Používá se hlavně v neurologii. Během biofeedbacku je ale na rozdíl od klasického EEG přístroj propojený s monitorem, který na základě získaných informací zobrazuje klientovi vizuální obsah, díky němuž dostane mozek impulz „přeladit“ na správnou frekvenci. Pozitivní výsledek je odměněn hezčím obrázkem.Takto se mozek učí fungovat lépe. Zlepšení někteří pacienti pozorují hned po prvním či druhém sezení, ale k trvalému efektu se doporučuje obvykle asi dvacet až třicet opakování.
Na jaké diagnózy biofeedback zabírá?
Biofeedback je jednou z mála metod, které pomáhají pacientům s ADHD, kteří do mé ordinace často přicházejí nejen s ADHD, ale i se závislostí na kokainu. Výborné výsledky má metoda i u poruch spánku. Zlepšení přináší také lidem s úzkostmi, depresemi, posttraumatickou stresovou poruchou, různými druhy fobií, obsesivně kompulzivním chováním a závislostmi. Já osobně s biofeedbackem pracuji nejčastěji jako s doplňkem ke klasické terapii, kombinace obojího přináší celkově lepší výsledky. Na biofeedback ke mně ale chodí i lidé, kteří neřeší nic konkrétního, jen chtějí, aby jejich mozek fungoval optimálně. Dalo by se to přirovnat třeba k meditaci. Ta také může pomoci s psychickými obtížemi, ale lidé ji praktikují běžně jako formu duševní hygieny a seberozvoje.
Jak to probíhá?
V praxi to vypadá tak, že si spolu promluvíme o tom, co vás trápí, případně co od biofeedbacku očekáváte. Pak se posadíte do křesla, já vám na hlavu nalepím elektrody a na monitoru vám pustím video s hudbou. Připomíná to videohru, průchod obrazem můžete ovládat pomocí joysticku, ale to je funkce spíše zábavná, na terapii vliv nemá. Elektrody pak měří vaše mozkové vlny. Když je mozek v módu optimálního fungování, obraz se vybarvuje a rozšiřuje a naopak, když mozkové vlny nejsou v žádoucí frekvenci, obraz tmavne, černá a zužuje se. Vy nemusíte dělat nic, mozek reaguje automaticky. Učí se nezávisle na vaší vůli. Mým úkolem je podle povahy problému prostřednictvím umístění elektrod rozhodnout, na která mozková centra terapii zaměřit, a proces sledovat.
Jsou na to nějaké vědecké důkazy?
Na účinnost biofeedbacku byla provedena řada studií. Nejvíce – zhruba 180 – jich proběhlo v souvislosti s léčbou ADHD. Mnoho studií se zaměřilo také na epilepsii, úzkostné poruchy a závislosti a pozitivní účinek studie potvrdily i u řady dalších problémů, které mají psychickou nebo psychosomatickou příčinu.